Dá se projíst ke zdraví? Ano, ale malými a trvalými změnami

Strava sama nemoc nevyléčí, ale dlouhodobě patří k tomu, co zdraví ovlivňuje nejvíc a co máte každý den ve vlastních rukou. Nejde o jednu superpotravinu ani o přísnou dietu. Fungují změny tak malé, že je udržíte i v týdnu, kdy dítě neprospí noc a v lednici zbyl jen jogurt. Článek prochází otázky, které si rodiče kladou nejčastěji.

Co na talíři změnit jako první?

Nejsnazší je přidávat, ne zakazovat. Pokud k obědu přidáte porci zeleniny a k svačině kus ovoce, změníte toho víc, než když se pokusíte ze dne na den vyřadit sladkosti. Talíř se dá rozdělit jednoduše: polovina zelenina nebo ovoce, čtvrtina přílohy, nejlépe celozrnné, a čtvrtina bílkovin, třeba luštěnin, ryby, vajec, masa nebo tvarohu.

Druhým krokem bývá voda místo slazených nápojů. Kolu, džusy a slazené čaje s sebou nosí rodiny často ze zvyku, a to i pro děti.

Kolik zeleniny a ovoce je dost?

Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým nejméně 400 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy zhruba pět porcí. Porcí je přitom hrst: jablko, mrkev, miska salátu nebo hrnek polévky se zeleninou. Více by mělo být zeleniny než ovoce. Mražená zelenina má podobnou výživovou hodnotu jako čerstvá a v zimě je často praktičtější.

Jsou superpotraviny potřeba?

Nejsou. Slovo „superpotravina“ není odborný pojem, ale obchodní označení. Chia semínka nebo exotické bobule mohou být součástí jídelníčku, ale nenahradí obyčejnou pestrou stravu. Lněné semínko, ořechy, zelí, mrkev, jablka nebo čočka dodají srovnatelně cenné živiny a stojí zlomek ceny.

Stejně opatrně se dívejte na doplňky stravy. Mohou mít smysl při prokázaném nedostatku, o kterém rozhodne lékař, ale nejsou zkratkou ke zdraví.

Jak jíst zdravěji, když děti chtějí jen těstoviny?

Děti potřebují nové jídlo vidět a ochutnat mnohokrát, než ho přijmou. Pomáhá dávat na stůl jedno známé jídlo a vedle něj malou porci nového, bez přemlouvání. Rodiče jsou nejsilnějším vzorem: když maminka jí brokolici s chutí, dítě ji spíš zkusí.

Zeleninu do těstovin se dá schovat v omáčce, ale děti by měly vidět i zeleninu „naostro“, aby ji poznaly. Zapojení do vaření, třeba mytí rajčat nebo trhání salátu, zvyšuje chuť ochutnat.

Co s chutí na sladké večer?

Večerní hlad na sladké často souvisí s vynechaným jídlem během dne. Rodiče na rodičovské jedí nepravidelně, dojídají po dětech a večer přichází únava a chuť na čokoládu. Pravidelná snídaně a oběd s bílkovinou a vlákninou večerní chutě obvykle zmírní.

Sladkosti není nutné zakazovat. Lepší je dát si je vědomě, třeba po obědě, než je jíst po kouscích z balíčku u televize.

Kdy se obrátit na lékaře nebo nutričního terapeuta?

Pokud máte chronické onemocnění, třeba cukrovku, onemocnění štítné žlázy, střevní potíže nebo vysoký krevní tlak, změny stravy konzultujte s lékařem. Totéž platí pro těhotenství, kojení a pro děti s alergií. Nutriční terapeut je zdravotnický pracovník, který sestaví jídelníček podle zdravotního stavu. Nezaměňujte ho s výživovým poradcem bez zdravotnického vzdělání.

Časté otázky

Je zdravé jíst pětkrát denně?

Pro někoho ano, pro jiného nemusí. Počet jídel je méně důležitý než jejich složení a pravidelnost. Malé děti potřebují jíst častěji, dospělým stačí tři hlavní jídla a případně svačina, pokud mezi nimi mají dlouhou pauzu.

Musí být jídlo bio, aby bylo zdravé?

Nemusí. Potraviny z ekologického zemědělství mají jiný způsob pěstování, ale pro zdraví je důležitější, kolik zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků sníte. Běžná zelenina umytá před jídlem je dobrou volbou.

Pomáhá detoxikační kúra?

Tělo se čistí samo prostřednictvím jater a ledvin. Šťávové kúry nebo detoxikační čaje tuto funkci nezlepšují, a u lidí s nemocí mohou spíš uškodit. Smysl má dlouhodobě pestrá strava a dostatek tekutin.

Zdroje

• Společnost pro výživu
• Státní zdravotní ústav
• Světová zdravotnická organizace (WHO)