Jak naučit dítě číst? Co nejvíce funguje?

Čtení obohacuje mysl a dokazuje vzdělání. A proto je to také jedna z prvních věcí, kterou se učí žáci ve školách. Někdy dítěti styl výuky učitele nesedne a hledá pomoc u svého rodiče. Existují naštěstí ověřené metody, jak naučit dítě číst, které dělají celý proces zábavným a do kterých se lze klidně pustit i s předškolákem. V době online výuky rodiče malých dětí čelí zcela nové situaci, na niž je nikdo nepřipravil. Nedobrovolně přebírají roli vyučujících a je jen na nich, jak se jejich ratolesti vypořádají s výzvami jako naučit se číst, psát a počítat. Pro většinu se jedná o něco dosud nepoznaného a stresujícího. Jak naučit dítě číst a ideálně bez pláče a řevu?

Pro začátek

Obvykle dítě se čtením začíná v mladším školním věku. Budovat mu vztah k písmenkům a knížkám by však rodiče měli už od prvních měsíců. Prvním krokem k tomu, jak ze svého potomka vychovat zdatného čtenáře, je předčítat mu. Pohádka před spaním v dítěti vyvolá zájem o příběh, začne chápat souvislosti, naučí se, jak s knihami zacházet. V takové situace čtení představuje formu zábavy a odpočinku, což je důležitý faktor pro to, aby v dítěti čtení zakořenilo jako příjemná aktivita, nikoliv jako nutná povinnost. Je dobré, když si rodič o obsahu knihy s dítětem povídá, aby se ujistil, že mu skutečně rozumí. Pro pochopení celého procesu četby by dítě do knihy mělo vidět a rodič mu ideálně ukazovat slova, která právě vyslovuje. V momentě, kdy se ratolest začíná v textu orientovat, lze začít s učením abecedy. Některá písmena již bude znát, ať už právě z knih či z jiných podnětů, které se kolem něj dennodenně točí. Ta další si jednoduše doplní formou hry, například písmenkovým pexesem, omalovánkami, říkankami, výukovými videi a podobně. Existuje i spousta naučných audioknih pro děti za pár korun, dají se ale sehnat i audioknihy ke stažení zdarma. Ideální je výuku písmen spojit s jejich psaním. Je dokázané, že kombinace poslouchání zvuků písmen se zapamatováním si jejich tvaru pomáhá ke snadnějšímu zautomatizování nabytých znalostí. Další tipy v oblasti výchovy a výuky děti přináší internetový magazín pro rodinu, život a zábavu Webrangers.

Analyticko-syntetická metoda

Ve výuce už samotného čtení existují dvě nejrozšířenější metody. Tou první je analyticko-syntetická metoda, starý a ověřený způsob, který vychází ze skutečnosti, že tím prvním, co se děti učí vyslovovat, jsou slabiky. Málokdo asi tuší, že i na něho byla kdysi dávno analyticko-syntetická, nebo-li slabikovací metoda aplikována. Paměť mu možná osvěží staré známé “má-ma me-le ma-so”. Podle tohoto modelu děti nejprve podrobují napsaná slova analýze, tedy je rozkládají na hlásky a slabiky, a následně z nich skládají kompletní slovo (syntéza). Slabiky lze dítě naučit například tleskáním nebo předčítáním slov po jednotlivých písmenech, která dítě následně spojuje.

Genetická metoda

Genetická metoda se řadí mezi novější objevy. Spočívá v tom, že dítě nezačíná čtením slabik, nýbrž hlásek, z kterých nakonec poskládá slovo. Ve srovnání se svým výše zmíněným předchůdcem, kdy se dítě zabývá všemi formami písmen najednou (malé, velké, psaní, tiskací), při genetické metodě se čtenář nejprve učí pouze velká tiskací písmena. Až když je má osvojené, začíná pracovat také s ostatními varianty písmen, ve škole zpravidla od druhého pololetí.

Kterou metodu vybrat?

Analyticko-syntetickou metodu pedagogové doporučují pro vědecky orientované děti, které baví třeba matematika a které zvládají logicky uvažovat. Takový jedinec musí být i trpělivý, neboť se učí současně všechny formy písmen a celý proces je proto zdlouhavý. Genetická metoda je vhodná pro sportovně nebo umělecky založené děti, které nevydrží dlouho sedět nad knihami. Jelikož se čtenář zpočátku zabývá pouze jedním typem písma, učení je v tomto případě značně rychlejší, a tak to zvládnou i ti méně trpělivý. Je na každém rodiči, jakou metodu pro svého potomka zvolí. Přeci jen ho zná nejlépe a ví, co je pro něj ideální. V obou případech však platí následující. Na dítě se nesmí spěchat a klást přehnané nároky. Každý člověk je individuální a má své vlastní tempo. Jedná se o běh na dlouhou trať a je potřeba postupovat po malých krůčcích. Cílem je vzbudit v dítěti zájem o knihy a čtení, nikoliv mu to dokonce života zprotivit.