Jak rozvíjet schopnost řeči u dítěte v běžném dni

Dítě se učí mluvit hlavně tím, že s ním někdo mluví o tom, co právě dělá a vidí. Speciální pomůcky a cvičení nejsou nutné, víc pomůže každodenní komentování, čtení a trpělivé naslouchání. Kolem řeči malých dětí ale koluje řada rad, které spíš brzdí, nebo naopak uklidňují tam, kde by bylo dobré zpozornět.

Omyl: rozmluví se samo, stačí počkat

Tempo vývoje řeči se mezi dětmi hodně liší a mnoho pozdě mluvících dětí rozdíl dožene. Neznamená to ale, že se čekat má vždy. Orientační milníky jsou první slova kolem prvního roku, spojení dvou slov kolem druhého roku a jednoduché věty, kterým rozumí i cizí lidé, kolem třetího roku.

Pokud dvouleté dítě skoro nemluví, nereaguje na jednoduché pokyny, neukazuje prstem na to, co chce, nebo ztrácí slova, která už umělo, řekněte o tom pediatrovi. Může doporučit vyšetření sluchu nebo klinického logopeda.

Omyl: kluci prostě mluví později

Chlapci se v průměru rozmluví o něco později než dívky, rozdíl je ale malý. Jako vysvětlení výrazného zpoždění u konkrétního dítěte nestačí. Hodnoťte dítě podle milníků, ne podle pohlaví.

Omyl: chyby je potřeba opravovat

Když dítě řekne „pejsek papá mlíko“, upozornění „neříká se mlíko, ale mléko, řekni to znovu“ ho spíš odradí. Účinnější je zopakovat sdělení správně a o kousek rozšířit: „Ano, pejsek pije mléko. Má ho v misce.“ Dítě slyší správný tvar a nemá pocit, že selhalo.

Stejně funguje rozšiřování. Na jednoslovné „auto“ odpovězte „červené auto jede rychle“. Přidáváte vždy jen jedno dvě slova nad úroveň dítěte.

Omyl: pohádky v tabletu naučí nová slova

Malé dítě se učí řeč v rozhovoru, kdy na jeho zvuky někdo odpovídá. Obrazovka neodpovídá. Odborné společnosti doporučují u dětí do zhruba dvou let obrazovky omezit na minimum, s výjimkou videohovorů s blízkými. Když už dítě pohádku sleduje, dívejte se s ním a povídejte si o ní.

Zapnutá televize v pozadí také ubírá rozhovorům. Rodiče s ní mluví méně a dítě se hůř soustředí na hlas.

Omyl: dva jazyky dítě zmatou

Dvojjazyčné děti se běžně rozmluví ve stejném rozmezí jako jednojazyčné, jen jejich slovní zásoba je rozdělená mezi dva jazyky. Míchání slov z obou jazyků je přirozená fáze. Pomáhá, když každý rodič mluví jazykem, který ovládá nejlépe a ve kterém se cítí přirozeně.

Opuštění mateřského jazyka kvůli obavě o češtinu dítěti spíš ublíží. Přijde o přirozený kontakt s rodičem a o jazyk, který mu nikdo jiný tak dobře nepředá.

Co doopravdy pomáhá

Mluvte o tom, co děláte: „Teď ti obouvám botu. Nejdřív levou.“ Nechte dítěti čas odpovědět, i když to trvá déle. Čtěte knížky a ukazujte na obrázky, pojmenovávejte je a ptejte se. Zpívejte písničky a říkanky s pohyby, rytmus pomáhá zapamatovat si slova.

Klesněte do úrovně jeho očí, aby vidělo, jak se vám hýbou rty. Dudlík nechte jen na spaní, během dne ztěžuje žvatlání a pozdější výslovnost.

Časté otázky

Kdy jít s dítětem k logopedovi?

Kdykoli máte obavu, nemusíte čekat na určitý věk. K logopedovi lze jít s doporučením pediatra, u některých pracovišť i bez něj. Včasná konzultace často jen potvrdí, že je vše v normě, a když ne, dává dítěti víc času na nápravu.

Je špatně, když tříleté dítě šišlá nebo neříká R?

Ne, hlásky R a Ř patří k nejtěžším a děti je obvykle zvládají až v předškolním věku. Šišlání kolem tří let může být součástí vývoje. Pokud přetrvává do pěti let nebo je výrazné, poraďte se s logopedem.

Pomáhají logopedické hry a pracovní listy?

Mohou být příjemným zpestřením, ale nenahradí rozhovor. U malého dítěte přinese víc deset minut společného prohlížení knížky než sešit úkolů. Cílená cvičení má smysl dělat podle doporučení logopeda.

Zdroje

• Asociace klinických logopedů ČR
• Česká logopedická společnost Miloše Sováka