Kdy začít s příkrmy a jak poznat, že je dítě připravené?

Častý omyl zní, že s příkrmy se začíná přesně v den, kdy dítěti bude šest měsíců. Doporučení dávají spíš rozmezí: příkrm ne dřív než od 17. týdne a ne později než během 26. týdne, přičemž plně kojeným dětem obvykle stačí mateřské mléko zhruba do půl roku. Kdy přesně začít, určí hlavně to, jak je dítě vyspělé, a pediatr, který ho zná z prohlídek.

Omyl: rozhoduje datum narození

Věk je jen hrubé vodítko. Mnohem víc řeknou signály samotného dítěte. Připravené miminko drží pevně hlavičku a sedí s oporou, sleduje jídlo na talíři rodičů a otevírá pusu, když se blíží lžička. Ztrácí také vytlačovací reflex, takže kaši jazykem automaticky nevysouvá ven.

U předčasně narozených dětí se postupuje individuálně, často podle korigovaného věku. Tady se řiďte pokyny pediatra nebo neonatologa.

„Dejte mu kaši na noc, bude líp spát“

Tahle rada koluje generacemi, opora pro ni ale chybí. Noční buzení u kojenců souvisí s vývojem spánku, s růstem zubů nebo s potřebou blízkosti, ne s tím, jestli dostaly večer kaši. Předčasně podaný příkrm naopak zatěžuje nezralé trávení a může vytlačit mléko, které je v této době nejvýživnější složkou stravy.

Mléko jde stranou

Neplatí. Během prvního roku zůstává hlavní potravou mateřské mléko nebo kojenecká výživa. Příkrm je zpočátku spíš ochutnávka, při které se dítě učí polykat hustší konzistenci a poznávat chutě. Pár lžiček denně na začátku úplně stačí, množství se zvyšuje podle zájmu dítěte. Kojení může pokračovat i po prvních narozeninách, pokud to mámě i dítěti vyhovuje.

Alergenní potraviny je lepší odkládat

Dřívější doporučení radila s vejcem, rybou nebo lepkem počkat. Současný pohled je jiný: oddalování alergii nezabrání a u některých potravin může riziko spíš zvýšit. Běžné alergeny se proto zavádějí během standardního období příkrmů, v malém množství a po jednom, aby se případná reakce dala snáz poznat.

Výjimkou jsou děti s těžkým ekzémem, už prokázanou alergií nebo silnou rodinnou zátěží. U nich postup naplánujte s pediatrem, případně s alergologem.

Když vyplivne, nechutná mu

Grimasa po první lžičce zeleniny je normální reakce na neznámou chuť, ne odmítnutí. Mnoho dětí potřebuje novou potravinu ochutnat opakovaně, klidně desetkrát a víc, než ji přijme. Pomáhá nabízet ji v klidu, bez přemlouvání a bez přidávání sladkého ovoce „na přebití“ chuti. Pokud dítě odvrací hlavu a zavírá pusu, ukončete krmení a zkuste to další den.

Trocha soli a cukru neuškodí

Do jídla pro kojence se sůl ani cukr nepřidávají. Ledviny malého dítěte se se solí vyrovnávají hůř a sladká chuť si vytváří návyk. Pro první rok platí ještě několik dalších pravidel:

• med nepodávejte, a to ani v pečivu, kvůli riziku kojeneckého botulismu,
• kravské mléko jako hlavní nápoj až po prvním roce, v malém množství v kaši dřív dle doporučení pediatra,
• celé ořechy, hroznové víno a podobně tvrdé či kulaté kousky nepodávejte vcelku, hrozí vdechnutí,
• k pití stačí voda, džusy a slazené čaje nejsou potřeba.

Půl roku jen hladké kaše

Hustota by se měla postupně měnit. Po prvních týdnech hladkých pyré přidejte jemně rozmačkanou a později hrubší stravu. Dítě, které má jen tekuté jídlo dlouho, může později odmítat kousky a mít s jejich zpracováním potíže. Kolem desátého měsíce zvládá většina dětí měkké kousky do ruky, například uvařenou mrkev nebo kousek banánu. Kousky se nabízejí vsedě a pod dozorem dospělého.

Pokud se dítě opakovaně dáví, kašle při každém jídle, nepřibírá nebo po určité potravině dostane vyrážku, otok či zvrací, poraďte se s pediatrem. Stejně tak tehdy, když se po půl roce o jídlo stále vůbec nezajímá.

Zdroje

• Světová zdravotnická organizace
• Společnost pro výživu
• Státní zdravotní ústav