Povinné ručení a děti: co doopravdy ovlivňuje cenu pojistky

Zákonná sleva na povinné ručení za to, že máte děti, neexistuje. Některé pojišťovny rodičům nabízejí vlastní zvýhodnění, jiné ne, a podmínky se mění podle obchodní politiky. Ušetřit se dá spíš jinde: na bonusu, na správně vyplněných údajích a na srovnání nabídek. Několik rozšířených představ o dětech a povinném ručení je proto potřeba uvést na pravou míru.

Sleva na dítě podle zákona

Zákon určuje, že každé vozidlo v provozu musí mít pojištění odpovědnosti, a stanoví minimální limity plnění. Cenu ale nenařizuje. Každá pojišťovna si ji počítá sama podle svého sazebníku. Rodinná sleva je proto marketingové rozhodnutí konkrétní pojišťovny, ne nárok, kterého se můžete dovolat.

Kde se taková sleva objevuje, bývá podmíněná: věkem dětí, tím, že vůz je evidovaný na rodiče, nebo kombinací s dalšími produkty. Výši slibovanou v reklamě proto vždy porovnejte s výslednou cenou celé pojistky, ne jen s procentem slevy.

„S dětmi v autě pojistka zdraží“

Počet a věk spolujezdců cenu povinného ručení neovlivňuje. Pojištění kryje škody, které řidič způsobí jiným, a cestující ve vašem autě jsou z pohledu povinného ručení také poškození, kterým se v případě nehody plní. Nemusíte je nikde hlásit.

Na čem cena skutečně stojí:

• bonus, tedy historie jízdy bez zaviněné nehody,
• věk a místo bydliště provozovatele nebo pojistníka,
• objem motoru, výkon a typ vozidla,
• účel použití a v některých případech roční nájezd,
• zvolené limity plnění.

Bonus se dědí? Záleží na pojišťovně

Rozšířená představa říká, že rodič může automaticky převést svůj bonus na dospívající dítě, které začíná jezdit. Bonus se váže k pojistníkovi nebo provozovateli a jeho převod mezi členy rodiny umožňují jen některé pojišťovny a za určitých podmínek. Pravidla bývají přísná a mohou zahrnovat i ztrátu bonusu u původního majitele. Než nové auto přepíšete na sebe nebo na dítě, zeptejte se, co to udělá s bonusem obou.

Mladí řidiči obecně platí víc, protože statisticky způsobují více nehod. Pokud dítě jezdí rodinným autem, které je pojištěné na rodiče, ověřte, jestli pojistka nemá omezení na věk řidiče.

„Nejnižší limit stačí, je to stejně jen formalita“

Minimální limity určené zákonem pokryjí běžnou nehodu, ale u vážné nehody se zraněním několika lidí nemusí stačit. Co pojišťovna nezaplatí, vymáhá poškozený po viníkovi. Vyšší limit obvykle zdraží pojistku jen mírně a z pohledu rodiny jde o jednu z rozumnějších investic.

„Povinné ručení zaplatí i opravu mého auta“

Nezaplatí. Pokryje škodu, kterou způsobíte ostatním. Na poškození vlastního vozu po vámi zaviněné nehodě je havarijní pojištění. Připojištění skel, asistence nebo úrazové pojištění osob ve voze jsou samostatné položky. Úrazové pojištění sedadel může rodina s dětmi zvážit, ale nejde o povinnost.

Kde se dá ušetřit doopravdy

Srovnejte nabídky několika pojišťoven se stejnými limity a připojištěními, jinak porovnáváte nesrovnatelné. Uvádějte pravdivé údaje: nepravdivě nahlášené bydliště nebo účel používání může pojišťovně umožnit regres, tedy vymáhání vyplaceného plnění po vás. Pravidelně kontrolujte výročí smlouvy, protože starší pojistky se často automaticky prodlužují za vyšší cenu.

Časté otázky

Musím pojišťovně hlásit, že vozím děti v autě?

Nemusíte. Počet cestujících ani jejich věk pojišťovna u povinného ručení nesleduje. Na dětech záleží jen u případných rodinných slev, kde pojišťovna může chtít doložit, že děti máte, například rodným listem.

Platí povinné ručení, když řídí někdo jiný než majitel?

Obecně ano, pojištění se vztahuje k vozidlu, ne k jednomu řidiči. Některé smlouvy ale mají slevu podmíněnou tím, že auto neřídí mladí řidiči. Při nehodě takového řidiče pak může pojišťovna žádat doplatek nebo část plnění.

Kdo mi poradí, když se s pojišťovnou neshodnu?

Nejprve podejte písemnou stížnost přímo pojišťovně. Pokud nepomůže, můžete využít mimosoudní řešení spotřebitelského sporu, přičemž pojišťovna vám musí sdělit, který subjekt je příslušný. Dohled nad pojišťovnami vykonává Česká národní banka, která přijímá podání týkající se jejich chování.

Zdroje

• Česká kancelář pojistitelů
• Česká národní banka (dohled nad pojišťovnami)