Čtyři mýty o hračkách pro kluky a pro holčičky

Dvouletý kluk, který krmí panenku, a holčička, která celé odpoledne staví z kostek garáž, nejsou výjimky. Do zhruba tří let si děti vybírají hračky hlavně podle toho, co dělají a jak reagují. Rozdíly mezi chlapci a dívkami se objevují později a podle mnoha odborníků z velké části souvisí s tím, co jim okolí nabízí a jak na volbu reaguje. Na otázku, jaké hračky bodují u kluků a jaké u holčiček, je proto nejpoctivější odpověď: ty, které odpovídají věku a zájmu konkrétního dítěte.

„Je to vrozené, s tím nic neuděláte“

Některé výzkumy naznačují, že chlapci v průměru o něco častěji sahají po autech a dívky po panenkách. Průměr ale neříká nic o vašem dítěti. Rozdíly uvnitř skupiny kluků nebo holek jsou větší než mezi nimi. Zároveň platí, že děti velmi brzy zachytí, co se od nich čeká: kdo dostal od narození jen modré auto, ten s ním logicky taky nejvíc hraje.

V praxi to znamená nabízet dítěti pestrou směs a sledovat, k čemu se samo vrací.

Kluk s panenkou? Žádný důvod k obavám

Hra s panenkou, kočárkem nebo kuchyňkou je napodobování dospělých. Dítě v ní přehrává péči, vaření, uspávání, tedy činnosti, které vidí doma. Chlapci si tak rozvíjejí empatii, řeč a jemnou motoriku stejně jako dívky. S budoucí identitou dítěte to nesouvisí. Pokud chlapci panenka nebo kuchyňka baví, je to dobrá zpráva, protože tato hra je pro vývoj v předškolním věku velmi bohatá.

Stavebnice nejsou jen pro kluky

Zajímají, když je mají po ruce. Stavebnice rozvíjejí prostorovou představivost, plánování a trpělivost, tedy dovednosti, které se později hodí v matematice i technice. Pokud holčička dostává jen kreativní sady a panenky, nemá moc příležitostí to zkusit. Pomáhá nechat stavebnici volně dostupnou, stavět spolu a neříkat „to je pro kluky“, ani žertem.

Totéž platí obráceně. Chlapec, který se nikdy nedostane k pastelkám, korálkům a modelíně, přichází o trénink jemné motoriky, který se pozná u psaní ve škole.

Růžová a modrá

Růžová a modrá jako „dívčí“ a „chlapecká“ barva jsou poměrně nový zvyk, v minulosti to bývalo různě. Dítě barvu hračky samo neřeší, dokud ho to nenaučí okolí nebo regál v obchodě. Pokud dítě chce růžový kbelík nebo modré nádobí, nechte ho. Při nákupu dárků pro sourozence se navíc vyplatí volit neutrální barvy, protože hračky pak přecházejí z jednoho na druhého.

Co při výběru opravdu rozhoduje

Věk a vývojová fáze. Batole potřebuje věci, které může vkládat, vyndavat, tahat a strkat. Dvou až čtyřleté dítě miluje hry na něco, převleky, kuchyňky, nářadí, autíčka i zvířátka. Předškolák zvládne složitější stavebnice, první společenské hry a kreativní tvoření. Školák ocení hry s pravidly, experimenty a vlastní projekty.

Druhým měřítkem je to, jak dítě hračku využije. Ptejte se, jestli ji jde používat víc způsoby, jestli dítě nechá něco vymyslet, a jestli vydrží. Třetím je bezpečnost odpovídající věku, zejména malé dílky do tří let.

A když dítě má jasný zájem, třeba dinosaury, vlaky nebo koně, jděte za ním bez ohledu na to, jestli je to „klučičí“ nebo „holčičí“. Zájem, který dítě táhne, je pro hru silnější motor než jakákoli kategorie.

Můj tip: Dala bych přednost tomu, aby se hračky doma neukládaly do krabic podle sourozenců, ale podle typu: kostky k sobě, kuchyňka k sobě, výtvarné potřeby zvlášť. Děti pak sahají po tom, co je zrovna baví, a ne po tom, co je „jejich“.

Zdroje

• Psychologický ústav Akademie věd ČR
• Česká pediatrická společnost ČLS JEP
• Česká obchodní inspekce (bezpečnost hraček)